|
|
Tvrdost dřeva
Dle jednoduché klasifikace se dřevo dělí na měkké a tvrdé. Mezi nejtvrdší dřeviny patří např. merbau, eben či kanadský javor. Jejich opakem jsou smrk, borovice nebo bříza. Tvrdost dřeva je určována hustotou. Pod pojmem hustota se rozumí podíl mezi hmotou a objemem. Dřevní hmota se skládá z pórů a stěn, které je obklopují. Hustotu pórů a stěn ovlivňuje také prostředí, kde strom roste. To znamená, že dub rostlý v nížině bude mít jinou (menší) tvrdost než dub rostlý v tvrdých podmínkách hor.
Tabulka tvrdosti:
|
Dřevo
|
Tvrdost
|
|
Bambus
|
1800
|
|
Bílý ořech
|
1820
|
|
Blahovičník
|
1910
|
|
Borovice bahenní
|
870
|
|
Borovice ježatá
|
690
|
|
Bříza
|
1260
|
|
Buk
|
1300
|
|
Cedr
|
350
|
|
Cypřiš
|
1375
|
|
Douglasova jedle
|
660
|
|
Dub (americký)
|
1290
|
|
Iroko
|
1260
|
|
Jasan
|
1320
|
|
Javor (Acer saccharum)
|
1450
|
|
Lípa
|
410
|
|
Mahagon
|
800
|
|
Olše
|
590
|
|
Ořech
|
1010
|
|
Sykomora
|
840
|
|
Topol
|
540
|
|
Třešeň
|
950
|
|
Teakové dřevo
|
1000
|
< nahoru >
Test tvrdosti Janka
Test tvrdosti Janka se používá pro určení tvrdosti dřeva. Spočívá ve změření síly nutné pro zatlačení ocelové kuličky o průměru 0,444 palce do poloviny jejího průměru do testovaného dřeva. Čím je toto číslo vyšší, tím je dřevo tvrdší.
Sesýchání a bobtnání
Dřevo je organický materiál rostlinného původu. Jednou z hlavních fyzikálních vlastností dřeva je jeho vlhkost. Vlhkostí dřeva rozumíme podíl obsahu vody v něm. Podíl ostatních složek dřeva označujeme souhrnným názvem sušina. Dřevo je materiálem hygroskopickým. Má tendenci si uchovávat svoji vlhkost v rovnovážném stavu a ten je závislý na vlastnostech (zejména vlhkosti a teplotě) okolí. Protože uvedené vlastnosti okolí jsou proměnné, mění se i vlhkost dřeva. Ztrácí-li dřevo vlhkost, sesychá (zmenšuje své rozměry). V případě, že dřevo navlhá, absorbuje do sebe vlhkost ze svého okolí, bobtná (své rozměry zvětšuje). Střídavému sesýchání a bobtnání se říká pracování dřeva. Dřevo bobtná a sesychá pouze při změnách vlhkosti v intervalu od absolutně suchého dřeva do bodu nasycení vláken - vlhkost dřeva, při které jsou buněčné stěny nasycené vodou cca 30%. Nad touto hranicí se již rozměry dřeva nemění - pouze se naplňují či vyprazdňují lumeny buněk.)
Tabulka bobtnání a sesýchání dřeva
|
Materiál
|
Procentuelní hodnota bobtnání a sesýchání na jedno procento změny vlhkosti dřeva
|
Tvrdost dřeva dle Brinella
|
|
radiálně
|
tangenciálně
|
střed
|
HB
|
| Javor |
0,15
|
0,26
|
0,2
|
31
|
| Buk |
0,21
|
0,41
|
0,31
|
35
|
| Dub |
0,2
|
0,32
|
0,26
|
34
|
| Jasan |
0,19
|
0,33
|
0,28
|
38
|
| Smrk |
0,17
|
0,32
|
0,26
|
12
|
| Habr |
0,23
|
0,35
|
0,29
|
32
|
| Borovice |
0,17
|
0,31
|
0,26
|
19
|
| Třešeň |
0,17
|
0,25
|
0,21
|
29
|
| Ořešák |
0,21
|
0,28
|
0,24
|
27
|
< nahoru >
Vlhkostní rovnováha - rovnovážný obsah vody ve dřevě
Příklad propočtu šířky spáry
Dřevo vysušené na 8%, vlhkost vzduchu 50% a teplota 22°C při zachvání těchto hodnot nevznikne mezi parketami spára. Sníží-li se vlhkost na 30% a teplota bude 25°C (cca týden až dva týdny ) parketa se seschne (dle grafu) na 6%.
Sníží-li se vlhkost parkety o 2% vzniknou spáry dle tabulky:
|
Materiál
|
šířka parkety v mm
|
seschnutí o 2%
|
|
DUB
|
50
|
60
|
70
|
0,52
|
|
spára mm
|
0,26
|
0,312
|
0,364
|
2 x 0,26
|
|
|
|
|
|
|
|
BUK
|
50
|
60
|
70
|
0,62
|
|
spára mm
|
0,31
|
0,372
|
0,434
|
2 x 0,31
|
|
|
|
|
|
|
|
JASAN
|
50
|
60
|
70
|
0,56
|
|
spára mm
|
0,28
|
0,336
|
0,392
|
2 x 0,28
|
Sníží-li se vlhkost parkety o 3% vzniknou spáry dle tabulky:
|
Materiál
|
šířka parkety v mm
|
seschnutí o 3%
|
| DUB |
50
|
60
|
70
|
0,78
|
| spára mm |
0,39
|
0,468
|
0,546
|
3 x 0,26
|
|
|
|
|
|
| BUK |
50
|
60
|
70
|
0,93
|
| spára mm |
0,465
|
0,558
|
0,651
|
3 x 0,31
|
|
|
|
|
|
| JASAN |
50
|
60
|
70
|
0,84
|
| spára mm |
0,42
|
0,504
|
0,588
|
3 x 0,28
|
< nahoru >
|
